Na letní měsíce připravuje Městské muzeum a galerie
Hlinsko pro milovníky výtvarného umění v prostorách městské galerie hned
dvě mimořádné výstavy.
Ke stěžejním akcím každoročně bezesporu patří tradiční
výstavy Výtvarného Hlinecka pořádané ve spolupráci s Národní galerií
v Praze. Letošní 51. ročník bude věnován „Super Star" české
výtvarné scény Jakubu Schikanederovi.
Výstavy Výtvarného Hlinecka, zařazené do programu Tvář
Pardubického kraje, se konají za podpory Pardubického kraje pod záštitou
hejtmana Pardubického kraje Mgr. Radko Martínka a starostky města Hlinska PhDr.
Magdy Křivanové. Přípravy výstavy je ujala PhDr. Šárka Leubnerová, od
letošního ledna ředitelka Sbírky umění 19. století Národní galerie
v Praze.
Jakub Schikaneder
se narodil 27. února 1855 v rodině pražského celního úředníka. Rodinné
zázemí poskytlo výtvarně neobyčejně nadanému chlapci možnost studia. Toto
pochopení pro Jakubovo umělecké zaměření vycházelo z divadelně-kulturní
tradice rodiny, jejímž příslušníkem byl i Emanuel Schikaneder (konec 18.
století), proslavený jako libretista Mozartovy Kouzelné flétny. Studoval
v Praze a Mnichově. Maloval často melancholicky laděné obrazy se stařenami.
Jeho oblíbeným námětem byl podzim a častými motivy v pokročilém stáří se
stala pražská zákoutí a nábřeží na Vltavě. Jeho prvním známým obrazem byli Lollardé (nyní v Německu).
Jakub Schikaneder už jako patnáctiletý nastoupil na
pražskou Akademii. Rok 1876 je prvním známým Schikanedrovým pokusem o
vystoupení na veřejnosti. Tehdy na Žofínském ostrově v Praze vystavil
obraz nazvaný Poslední dílo.
V následujícím roce odcestoval do Paříže a poté v Mnichově studoval u
Gabriela Maxe, který měl na začínajícího umělce nesporný vliv.
Společně s E. K. Liškou se roku 1879 zúčastnil
soutěže na výzdobu Národního divadla, jejich opona však neuspěla, zato výzdoba
královské lože vlysem znázorňujícím tři nejvýznamnější období českých dějin
byla Schikanederovi a Liškovi zadána (v roce 1881, kdy shořelo Národní
divadlo, přestože tato část výzdoby zůstala zachována, tehdejší ředitel se
rozhodl je nahradit dílem Václava Brožíka). Žofínský ostrov hostil v roce
1882 výstavu, kde Schikaneder vystavuje obrazy Přísaha
Lollardů či Modlitba Lollardů. V roce 1883 vychází Heydukova
báseň Za volnost a víru, kterou
umělec doplnil více jak šedesáti ilustracemi. V roce 1884 nastoupil na
místo asistenta dekorativní tvorby na Uměleckoprůmyslové škole, kde byl
profesorem jeho kolega ze studií František Ženíšek. Koncem devatenáctého
století vznikla většina Schikanederových kreseb a maleb s krajinnými
motivy, v prvním desetiletí století dvacátého maluje svoje nejvýznamnější
díla Mrtvá dívka, U dívčina lože,
V podvečer na Hradčanech, Večerní interiér, Žena mezi dveřmi.
Na počátku dvacátého století vyráží na studijní cesty
po Evropě - poznává Anglii, Francii, Itálii, Švýcarsko a Nizozemsko.
Na konci života si oblíbil německý ostrov Helgoland, který mu byl inspirací
k obrazu Na nábřeží
z roku 1919. Jakub Schikaneder 15. listopadu 1924 v Praze
umírá.
Všechna díla na výstavu do Hlinska poputují
z depozitářů Národní galerie v Praze. Návštěvníky jistě potěší
samoobslužné listy pro děti i dospělé připravené pracovníky Lektorskéno
oddělení Sbírky umění 19. století NG v Praze.
Gustav Macoun
V prostorách Galerie Malířů Hlinecka se
návštěvníci mohou těšit na vrcholná díla malíře Gustava Macouna, která jsou
péčí Českých přístavů, a. s. vyňata z široce pojaté sbírky obrazů a představena
poprvé veřejnosti. Spolupráce firmy České přístavy, a. s. a Městského muzea
galerie Hlinsko zde přináší další veřejně zaměřenou akci, jež přispěje
k obohacení letní kulturní sezony ve městě a nabídne nevšední umělecké
zážitky.
Gustav
Macoun se narodil 18. prosince 1892 v Praze. Již jako
třináctiletý velmi nadaný chlapec krátce soukromě studoval u F. Engelműllera a
Václavy Jansy a s jeho doporučením v roce 1907 u Aloise Kalvody, pak
v letech 1908 - 1909 u Antonína Slavíčka, v letech 1909 -
1913 na pražské Akademii. Maloval motivy ze Staré Prahy a českého venkova,
ponejvíce v našem kraji v okolí Hlinska. Je považován za Slavíčkova
pokračovatele, impresionistu, autora melancholických podzimních a zimních
nálad, obdivovatele malebných korun stromů a na oblaka bohatého nebe.
Macoun poprvé do Kameniček přijel s manželkou -
baletkou a tanečnicí Jiřinou - v závěru první světové války. Kratší či
delší pobyty trávil v Kameničkách, Chlumětíně a Hlinsku, nejdéle pak
pobýval v kameničském mlýně u Lopourů, kde si s manželkou
v letech 1925 - 1932 zřídili skrovný byt a ateliér. Pak se
odstěhovali do Svobodných Hamrů, do malířem Kavánem opuštěného stavení.
Redaktor Hanuš Klein o něm v nekrologu Hlineckých
novin z roku 1934 mimo jiné napsal: „Jinak
byl „Gusta" samotář v tom smyslu, že žil u nás bez těsnějšího
kontaktu s Prahou, jejími kumštýři a bohémou a věnoval se cele požitkům
venkova. Za mladších let, najmě
před válkou (rozumí se první světovou), byl vášnivým fotbalistou a čelným hráčem Slavie. Za sportovní klub
v Hlinsku hrával pilně a vytrvale v době popřevratové (po
roce 1918) a osvědčil se jako klubový
trenér.
Ani ve Svobodných Hamrech na Macouna nezapomněli,
dodnes jeho pobyt připomíná lipová alej s památníkem a vytesanou větou: „Jeho dílo je barevnou písní našeho kraje,
který maloval". Manželku Macoun pochoval na jaře roku 1934
v Praze a sám ji následoval 7. října téhož roku, umírá na klinice
profesora Pelnáře na rychlý zápal plic.
Zahájení výstav proběhne společně
dne 25. června 2010 v 17 hodin v sále městského muzea. Výstavy
potrvají do 5. září 2010. Otevřeno denně mimo pondělí (pokud
není státním svátkem) od 9 do 12 hodin , od 13 do 17 hodin
Jana Vašková, ředitelka MMG Hlinsko

